1
Děti 2.0

Dítě 2.0: Jak v dnešním světě žije nejmladší generace?

Jsou dnešní děti jiné samy od sebe, nebo se jen přizpůsobují okolnímu světu? Zeptali jsme se Miloslavy Němcové, učitelky z MŠ Radvanice.

Děti dostávají větší volnost v rozhodování, ať už jde o ně samotné, nebo o jejich nejbližší okolí. Když se setká více takto vedených dětí, je pro ně těžké obstát v kolektivu a navázat kamarádské vztahy. Takové děti neuznávají kompromis, neumějí ustupovat a domlouvat se. A pokud se situace nevyvíjí podle jejich představ, tak se jim to nelíbí a dávají to najevo. V tomto směru jsou tyto děti opravdu jiné než třeba před 20 lety.

 

Dnešní děti mají také naprosto jiné vedení. Rodiče jim dávají velmi často najevo, že právě to jejich je nejlepší a nejdokonalejší. Dítě má o sobě velmi vysoké mínění a žije falešnou představou, že je nejlepší. Problém vzniká ve chvíli, kdy se v kolektivu najde dítko šikovnější nebo zdatnější. Většina dětí neumí akceptovat, že nebude vždy na prvním místě, a proto i tyto dovednosti zařazujeme do výchovného procesu.

 

Tak jak se vyvíjí doba, je pochopitelné, že se mění i vztah rodič-dítě. Na sociálních sítích mnoho rodičů konzultuje, jak správně v určité situaci reagovat, co mají dělat. Tohle kdysi nebylo, na pomoc přicházely většinou starší generace (babičky) a radily, jak se to u nich dělalo. Dnes tyto rady mají rodiče za zastaralé a nevyhovující, protože jsou odrazem doby, kdy se žilo úplně jinak.

 

Společnost si musí uvědomit, že děti jsou naše budoucnost, že je třeba podporovat rodiny s dětmi, usnadňovat jim život jak po pracovní, tak i společenské stránce, ne jim házet klacky pod nohy všude, kde je to jen možné. Výchova dětí není doceněna. Už například tím, že mateřské se říká dovolená, ačkoli s dovolenou nemá nic společného.

Hodin ročně v lavici
hodin ročně odsedí v lavici průměrný český školák1
čas na internetu
dětí ve věku 13 a 14 let stráví denně přes 3 hodiny na internetu2
čas s dětmi
Rodiče dnes tráví s dětmi dvakrát tolik času než před 50 lety3
Dítě není zkumavka, zdraví se musí posuzovat komplexně."

MUDr. Zuzana Vančíková

Můžeme donekonečna spekulovat, jestli se děti mění, ať už k lepšímu, nebo k horšímu. Zcela neoddiskutovatelně se ale změnil jejich životní styl. Jaké má dopady na zdraví, proč přispívá k vyšší nemocnosti a v co může vyústit? Odpoví vám alergoložka, imunoložka a dětská pneumoložka Zuzana Vančíková.

S čím děti nejčastěji přichází k vám do ordinace?

Běží sezona respiračních onemocnění, takže nyní je to rýma, kašel, astma, zánět průdušek, zánět hrtanu, dušnost, zápal plic… 

 

Přichází děti poslední dobou častěji s jinými potížemi než třeba před 15 lety?

Roste počet dětí s alergiemi různého typu, zejména v útlém věku. Kojenci stále častěji přichází s krví ve stolici jako příznakem alergie na kravské mléko nebo jiné složky potravy. To jsme vídali vzácně. Dříve znamenala krev ve stolici u kojence bakteriální nebo jinou infekci nebo náhlou příhodu břišní a nebylo to časté, dnes je to poměrně běžné.

 

 

Žádná další onemocnění na vzestupu nejsou?

Z dalších imunopatologických stavů narůstá počet případů a zároveň klesá věk v diagnóze zánětlivých střevních onemocnění. Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida, ty jsme dříve považovali za nemoci adolescentů nebo mladých dospělých. Dnes jimi trpí školáci nebo i mladší děti. V posledních letech přibylo diabetu 1. typu a dalších autoimunitních onemocnění, přibylo astmatiků, alergik je téměř každý třetí…
 

Čím to je?

Nejspíše životním stylem. Existují mnohé studie, které se tomuto jevu věnují. Jedna z nich proběhla na Islandu, další srovnávala finskou a ruskou část Karélie. Ta islandská si všímala, že tamější 8–10leté děti mají dnes úplně stejný výskyt alergických nemocí jako děti ze západních zemí, například z Německa. Přitom u jejich rodičů se nic takového nezpozorovalo a na Islandu se určitě nezměnila čistá příroda z generace na generaci, nepřibylo znečištění. Změnil se životní styl.

 

A druhá studie?

Ta mapovala diabetes prvního typu u dětí. Karélii sice dělila železná opona, ale prostředí bylo stejné v ruské i finské části. Ale opět se lišil životní styl a výskyt diabetu prvního typu byl ve Finsku oproti Rusku dvojnásobný. 

 

Změnila se kromě životního stylu i dětská imunita?

Z různých příčin a různými zásahy jsme odebrali vyvíjející se imunitě správné stimuly, které mají mít i správné načasování. 

 
Co bychom tedy měli dělat jinak? 
Bohužel nevíme o všech zásazích, které by byly prospěšné a měli bychom je udělat, abychom imunitu napravili. Víme, že žloutenka typu A nebo tuberkulóza imunitu správně nasměrují, ale nechceme je prodělat. Takže musíme pro imunitu najít správný trénink, abychom ji zase dostali do té správné formy, abychom neviděli na jedné straně alergiky, na druhé diabetiky 1. typu, pacienty s roztroušenou sklerózou, zánětlivými střevními a dalšími autoimunitními onemocněními. 

 

Které aspekty „nového“ životního stylu dětem nejvíce škodí? 

To se přesně neví, ale jednotlivá pozorování ukazují, že správný čas pro zásah do vývoje imunity jsme mnohdy propásli. Začíná to u porodu. Víme, že dítě narozené císařským řezem je osídleno jinými bakteriemi, než když se rodí přirozeně. Strava, okolní prostředí, styk se zvířaty, kontakt s některými mikroby a viry, to všechno komplexně stimuluje vyvíjející se imunitu. Stimuly ale nemůžeme nahradit jednorázově v dospělosti, dítě není dospělý, který je ve spoustě ohledů hotov. Důležité je právě působení určitého stimulu v určité fázi vývoje imunity. 

 

Mluvila jste o formování imunity v prenatálním věku. Ovlivňuje ji i matka?

Ano, co jí, s čím se stýká, kde pracuje, co se dostává nebo tvoří v jejím těle, to všechno může imunitu plodu ovlivnit. Dříve byla snaha starat se o děti jako o Šípkové Růženky. Ta se s trnem nepotkala, protože se báli, že by jí uškodil. My jsme dříve také v alergologii a imunologii říkali, že prevencí rozvoje alergie je alergenům se vyhnout. Nyní to už tak docela neplatí. Ukázalo se, že je to někdy právě opačně.  
 
Funguje zde zlatá střední cesta? 
Nic se nesmí přehánět. Pro prevenci potravinových alergií se ukázalo, že je důležitý přirozený kontakt s některými potravinovými alergeny, třeba s arašídy. Některé země trápí velký problém s těžkými, anafylaktickými reakcemi na arašídy. Lékaři se domnívali, že když je matka nebude jíst během těhotenství a dítě je dostane až ve 3 letech nebo později, výskyt anafylaxe se omezí. Když srovnávali tyto zásahy, zjistili, že při neomezované konzumaci potravin obsahujících arašídy alergie ubývaly, v případě omezení přibývaly. Ukazuje se, že minimální kontakt v běžném malém množství spíš imunitu trénuje, aby byla tolerantní. 

 

To platí beze zbytku?

To určitě ne. Neplatí to pro všechny typy alergií. A jistě to neplatí pro škodliviny, znečištění ovzduší nebo tabákový kouř. Kouření u těhotných má na svědomí epigenetické přestavby v genomu dítěte. To poznamená vývoj jeho respiračního ústrojí již v děloze. Plíce dětí kuřaček jsou poškozeny od narození, mají nižší kapacitu, průdušky jsou dráždivější. 

 

Když jsme nakousli kouření, je něco, čím dětem alergie v podstatě způsobujeme?

Jedním z rizikových faktorů pro rozvoj astmatu u dítěte je právě kouření matky v těhotenství a pasivní kouření dítěte. Také podávání antibiotik do roka věku nemusí být úplně bez následků pro budoucí rozvoj alergií.

 

Nejčastější potravinové alergeny u dětí

  • mléko
  • sója
  • ořechy
  • kořenová zelenina
  • mořské produkty
  • vejce

 

Časté inhalační alergeny 

  • pyl
  • roztoči
  • plísně
  • zvířecí epitelie, srst

 

Léčí se dnes alergie hůř?

Je jich víc, ale že by přibývalo těch vyloženě těžkých, to si nemyslím. Medicína se vyvíjí, rozšiřuje se množství dostupných léků, a když si nechají pacienti správně poradit, není to v zásadě těžší. Spíše naopak. Vyskytnou se i případy, kdy si nevíme moc rady, ale to v dětském věku naštěstí není příliš časté.

 

Můžu dítěti způsobit potravinovou alergii tím, že ho budu od něčeho držet zuby nehty? 

Vyhýbání se alergenům jako prevence potravinové alergie nemá přínos a umí být i kontraproduktivní. Člověk může mít v sobě buňky a protilátky, které by mohly na určitou potravinu reagovat, ale protože každý den tohoto potenciálního alergenu trochu sní, nic mu není, protože se tělo naučilo tu potravinu tolerovat. Každé tělo má jiné mechanismy, je to komplexní, člověk není zkumavka. Něco odhalí imunologické vyšetření, ale zdaleka ne všechno. Nález zvýšené hladiny „alergických“ protilátek ještě nemusí znamenat nemoc – alergii. Někdo však usoudí, že když máte protilátky, je to choroba, alergie na danou potravinu. A pacient se podiví: „Vždyť já to baštím nejradši na světě, doteď mi nic nebylo…“ Pokud se v této situaci potravině začne striktně vyhýbat, nijak se mu neuleví, ba naopak, pokud po několika měsících potravinu znovu požije, může se objevit alergická reakce. Organismus přestal potravinu tolerovat, protože s ní nebyl dlouho v kontaktu a „zapomněl“ to. Tolerance, kterou si to tělo navodilo, se porušila.  
 

Bavili jsme se o alergenech, které pokud nám nepůsobí potíže, se nemají odstraňovat. Platí to i pro špinavý vzduch?

Vzduch znečištěný řadou částic i plynů škodí. Na to, že vám vzduch narušuje a dráždí sliznice respiračního traktu, se zvyknout nedá. Také když už jsem pylový alergik, jsem jím právě proto, že si na to neumím zvyknout. Kdo si zvyknout umí, není alergik. Musíme přesně rozlišovat prevenci alergie a léčbu již projevené alergie. Vyhýbání se alergenům není ve většině případů účinnou prevencí rozvoje alergie. Pokud však již alergií trpím, pak je součástí léčby snaha se alergenům co nejvíce vyhnout. Alergen je však obecně látka neškodná, která zdravému jedinci neublíží. V tom se zásadně liší od škodlivin v ovzduší, ty škodí všem, a proto je nutné jejich koncentrace snižovat co nejvíce, protože na ně si nelze zvyknout. Prevencí rakoviny plic není vykouřit ob den jednu cigaretu. Škodlivý vliv se sčítá a každá cigareta riziko onemocnění zvyšuje. 

 

Takže není pravda, že vyčištěním domácího vzduchu děti zavřete do klece, ze které je nemůžete pustit ven?

Samozřejmě to tak není. O alergenech se ví, že čím nižší je jejich koncentrace ve vzduchu, tím menší má alergik zánět. Velká část efektu čističek vzduchu je i v očistě vzduchu od ostatních částic. Připadá mi to jako debata o tom, že radši budu pít vodu z Vltavy, abych si náhodou nezvykla na čistou vodu. Stejnou logikou raději budu dýchat špinavý vzduch, abych si nezvykla na ten čistý. Tak to prostě není. 

 

Jsou u čističek pozitivní konsekvence i pro děti, které alergiemi netrpí?

Samozřejmě. Když začne podzimní počasí, chodí ke mně děti třeba z údolí Berounky, kde je krásná příroda. Bydlí však u řeky, kde se v sezoně drží smog a exhalace. V tu chvíli dýchají vzduch s tolika škodlivinami, že se ke mně opakovaně vracejí s těžkými záněty průdušek. Jejich projevy jsou nerozlišitelné od astmatu, ale pramení právě z podráždění škodlivinami. V létě jsou v pořádku, neužívají léky, ale zkazí se počasí, přijde topná sezona a mají srovnatelné problémy s alergiky nebo astmatiky.

 

Trápí vás znečištěný vzduch ve vašem okolí? Poradíme vám, jak dýchat zdravěji!

 

Vesnické děti tedy nejsou s jistotou zdravější než ty městské?

To už dnes platit nemusí. Někdy dýchají i horší vzduch. V Praze se již většinou netopí uhlím. Když vyjedete do hor a pobýváte v horském údolí, může tam být v topné sezoně vzduch horší než ve městě, protože zde lidé ještě topí uhlím nebo dřevem. A při inverzi a bezvětří se škodliviny drží v údolí. Zato v Praze na kopci, kde fouká, může být vzduch lepší.

 

Takže stále má smysl brát astmatiky do hor nebo k moři? A dá se to nějak nahradit?

Samozřejmě že to má pozitivní vliv! Efekt spočívá i v tom, že moře, hory a výlet jsou něčím, co pozitivně ovlivňuje psychiku, a tím pádem komplexní zdraví, už jen proto, že máte radost. Čistý vzduch je jen částí tohoto komplexního vlivu. U moře se do něj dostávají i léčebné soli a ionty. Rozhodně bychom se ale měli snažit udržovat vzduch čistý a nezatěžovat zdraví exhalacemi nebo kouřením i doma.

 

Zhruba půlka lidí tráví ve vnitřních prostorách více než 15 hodin denně, děti nevyjímaje. Co je na tom špatně? 

Plyne z toho nedostatek pohybu a aktivit, snížená fyzická zdatnost, snížená funkce plic, vadné držení těla… Měli bychom brát v potaz i vnitřní škodliviny. Existuje i termín tzv. sick building syndrome, kdy lidé mají zdravotní problémy z nevhodného prostředí v budovách. 

 

Jak děti samotné vnímají zdraví? Nechají se ovlivnit, mají nějaký vlastní pud sebezáchovy?

Znalosti a vzory pramení většinou z rodiny. Nejlepší výchovný prostředek je osobní příklad, takže pokud se rodina hýbe a zdravě jí, pravděpodobně to vezme dítě za své. Pokud jsou rodiče obézní peciválové, je vysoká šance, že to dítě bude vnímat jako standard.

 

Dítě se samo od sebe zajímat nezačne?

Až když pobere rozum, ve starším školním věku, časné adolescenci. Předtím je stěžejní vliv rodiny nebo i školy. Vnímavější děti k tomu mohou přijít dříve. Ale musí přijít nějaký stimul, pokud už trpí například vážnou nemocí, logicky se začnou starat dříve. Jsou-li zdravé a nic jim neschází, nemusí to řešit.

 

Jak přistupují dnešní rodiče ke zdraví dětí?

Myslím, že o zdraví dítěte se bojí každý rodič. Někdo je úzkostnější, někdo méně, ale to tak bylo a bude. U nás je zdravotní péče o děti na vysoké úrovni a je dobře dostupná pro všechny. Přístup ke specialistům není regulován a rodiče mohou dítě i bez doporučení od praktického lékaře nechat vyšetřit v celé řadě odborných ambulancí. Mnohdy je to zbytečné. Někteří naopak určitou péči odmítají, narůstají počty neočkovaných dětí, a s tím se u nás objevují znovu nemoci jako například spalničky. 

 

Dělá se dnes s dětmi něco lépe než dříve?

Záleží na tom, jak a jestli využijete možnosti, které jsou dnes dostupné. Děti se mohou učit jazyky, vyjet do ciziny a tak dále. Díky informačním technologiím se mohou více dozvědět, více vidět, slyšet. I to má ale stinnou stránku – méně si spolu hrají, méně spolu komunikují přirozeným způsobem, tráví méně času venku… Může to mít vliv na jejich vývoj, duševní i fyzické zdraví. Uvedu příklad – už několik let u školáků a adolescentů existuje diagnóza zvaná text neck (esemeskový krk, poškození krční páteře z ohýbání hlavy k mobilu, pozn. redakce). Jak už jsem zmínila několikrát, všeho musí být s mírou.

Číst víceČíst méně

MUDr. Zuzana Vančíková

 

Promovala na 1. LF Univerzity Karlovy v Praze. Specializuje se na dětskou pneumologii, alergologii a klinickou imunologii. V současnosti působí na KDDL 1. LF UK a VFN, Praha, má funkci odborné asistentky KDDL 1. LF UK, Praha.

Nástrahy, které číhají na děti 2.0


„To za nás nebylo,“ říkáte si. Nebo: „To jsme neřešili.“ Svět se mění úplně stejně jako děti a přináší nová úskalí, se kterými se děti budou muset vypořádat. Jaká to jsou?
vzduch

Vzduch v dětském pokoji až 5kráti horší než na magistrále


To může hodně zasáhnout do života 43 %ii Čechů a Češek,  kteří tráví uvnitř budov víc než 15 hodin denně. Děti nevyjímaje. Co takhle vyčistit vzduch?
astma

Astma, kterým už teď trpí každý 10. Čech


U dětí se bavíme o srovnatelném množství astmatikůiii. Příčinou vzniku můžou být mimo jiné roztoči, kteří se drží v domácnosti. I těch se ale můžete doma zbavit!
alergie

Alergie, která brzy potrápí 50 % Evropanůiv


V současnosti trpí alergií každý třetí, zanedlouho zasáhne do života každého druhého. V případě respiračních alergií můžete doma ale vytvořit prostředí, kde se dětem uleví.
obezita

Nadváha a obezita, která se už teď týká 340 miliónů dětív


Obezita v kombinaci s nedostatkem pohybu a špatnou stravou není pro děti dobrým základem do života. Co zařadit do jídelníčku více ovoce a zeleniny, nebo začít smažit zdravě?
Čistička

Tip: Čistička vzduchu s připojením k aplikaci Air Matters


Dýchejte zdravější vzduch

Přijdejte se k Philips a získejte výhody

* Toto pole je povinné
*

*
Philips si váží Vašeho soukromí a rozhodně jej nebere na lehkou váhu. O našich zásadách ochrany osobních údajů se dozvíte více na následujícím odkazu:http://www.philips.cz/a-w/zasady-ochrany-osobnich-dat.html. O slevu 15 % na váš nákup v online obchodě Philips lze žádat pouze jednou.

Získejte 15% slevu na nákup Philips produktů

Výživové fauly na dětech


„Každé čtvrté dítě se pere s obezitou.“1 „Jedno ze čtyřiceti českých dětí má alergii na lepek.“2 Titulky v novinách ukazují, že výživa dnešních dětí je velice specifická. Jaké chyby děláme nejčastěji a jak se jich vyvarovat?

Kopírování stravovacích návyků

Malé dítě se určitě samo od sebe nerozhodne, co bude jíst. A tak hledá vzory u lidí, kteří mu jsou nejblíže. A ano, těmito lidmi jsou zpravidla rodiče a nejbližší dospělí příbuzní.

 

Co s tím?

Myslete na to, co jíte – nejen kvůli dětem, ale i kvůli sobě. Jezte pravidelně společně s dětmi, jděte jim příkladem i v pitném režimu. A pokud se zlozvyků nemůžete zbavit, zkuste hledat zdravější varianty. Nedokážete žít bez smažených jídel? Vyzkoušejte horkovzdušnou fritézu.

Ignorace potravinové pyramidy

Ráno sladkou tyčinku, do oběda hlad, v poledne smažený řízek, zapít colou a k večeři bílý rohlík s uzeninou nebo taveným sýrem. Na druhý den v podstatě stejně. Přesně tak by vaše dítě jíst nemělo.

 

Co s tím?

Strava (nejen u dětí) by měla být tvořena minimálně z ¼ zeleninou, z ¼ polysacharidy. Na stejnou část by mělo připadnout ovoce a podobnou pak bílkoviny. Neměli bychom zapomínat ani na tuky a oleje, ideálně ze superpotravin.3

Nedostatek zeleniny a ovoce

Podle Státního zdravotnického ústavu jí 24,4 % českých dětí méně než jednu porci zeleniny denně4, což je doporučená dávka. Alespoň základní dávku ovoce do sebe nedostane každé šesté dítě

 

Co s tím?

Především mějte na paměti, že za stravu dítě odpovídají rodiče, měli by tedy myslet i na dostatek ovoce a zeleniny v jídelníčku dítěte.5 Že dítě toto jídlo odmítá? Nevadí, zkuste ho zakomponovat do přírodních smoothie a čerstvých šťáv!

Přemíra cukru

Dospělý člověk by ideálně neměl za den přijmout více než 50 gramů cukru. U dětí se jedná o polovinu tohoto množství.6 Vyšší dávka může vést ke kazivosti zubů, obezitě, kardiovaskulárním onemocněním a diabetu. 

 

Co s tím?

Hledejte zdravější alternativy a tam, kde cukr není nezbytně nutný, ho vypusťte. Litr Coca-Coly obsahuje okolo 100 gramů cukru.7 Litr vody ani gram. Čokoládová tyčinka v sobě ukrývá okolo 50 gramů cukru.8 V jedné porci jahod se jedná o jednotky gramů.9

Akademie zdraví


Najdete zde výživové plány pro sebe i své děti. Nechte je zamilovat si zeleninu a ovoce ve formě šťáv a smoothie.
Airfryer
TIP: Horkovzdušná fritéza Philips Airfryer XXL
Mixér
TIP: Mixér Philips Problend 6 3D

Nepodceňujte mléčné zuby


Vysoká kazivost, deformace dospělého chrupu a podceňování zdravotních rizik, která vedou k vysokým výdajům a „klapačkám“ v dospělosti. Tak to vypadá, když se rodiče nestarají o mléčný chrup. Ale dítě 2.0 může mít perfektní chrup odmalička. 
V České republice se kazí zuby 2,5krát vyššímu počtu dětí než na Západě.1 Proč?
Čištění dětských zubů
Čištění dětských zubů
Čištění dětských zubů
Čištění zubů
Více než ½ rodičů nezkontroluje, že si jejich dítě před spaním vyčistilo zuby.2

Říkáte si, proč je to průšvih?

 
  • Děti berou za své návyky rodičů. A když návyky neexistují, nemají co přejmout. 
  • Kaz se z jednoho zubu rozšiřuje na další. A to včetně zubů stálých. 
  • Už v pěti letech si tak kvůli kazu na mléčných zubech může dítě poškodit stálý chrup.3
  • Brzké vypadnutí zubů kvůli kazu může způsobit mnoho ortodontických vad
  • a následně deformovat stálý chrup.

Děsí vás to? Nemusí! Stačí, když…

 
  • …budete dětem mléčné zuby dočisťovat.
  • …si zuby vyčistíte společně s nimi.
  • …budete dbát na prevenci a dodržovat půlroční preventivní prohlídky.4
  • …uděláte dětem z čištění zábavu a vytvoříte jim čisticí návyky.

 

Třeba díky kartáčku Philips Sonicare for Kids se zábavnou aplikací se Sparklym.

Philips Sonicare
TIP: Elektrický zubní kartáček Philips Sonicare
Mixér
TIP: Přístroj mezizubní hygieny Philips Sonicare Airfloss
Sonicare for kids
TIP: Elektrický zubní kartáček pro děti Philips Sonicare

5 ohledů, ve kterých se rodičovství posunulo kupředu


Stejně jako u dětí i u rodičů se mění touhy a potřeby. Pakliže někdo říká, že lidé zvládali výchovu bez vychytávek, může mít pravdu. Nicméně dnešní technologie umí nabídnout hned pět věcí, které jsou pro rodiče i děti naprosto nedocenitelné.

12 produktů pro zdraví vás a vašich dětí