1
Články

Jak naučit dítě usínat samo

Jako rodič toho máte hodně před sebou. Aby samo jedlo, aby samo chodilo na záchod, aby se samo oblékalo a taky aby samo usínalo. Pro některé děti a jejich rodiče je to velký úkol. Jak tedy naučit dítě spát dobře a celou noc?

 

Možná se tím budete stresovat už v šestinedělí. Takhle jste to přeci nechtěla. Vaše miminko mělo být z těch, které položíte do postýlky a ono do pár minut samo usne. Jenže to tak není a vy ten uzlíček po několika minutách zase zvedáte k sobě do klína a houpáte, zpíváte, konejšíte. A takhle to děláte každý den. Někdy i několik hodin v kuse, než usne.

 

Děti milují houpání z dob, kdy byly u nás v bříšku. Ale po celém dni, kdy se točíte kolem miminka a domácnosti pak není divu, že už jste večer unavená a na houpání prostě nemáte dost sil. A tak ho vezmete k sobě do postele, kde oba spokojeně, často při kojení, usínáte už v osm večer. I z tohoto případu můžete mít špatné svědomí, protože spaní v posteli spolu s dítětem dopředu odmítá valná většina rodičů. Jenže pro spokojený spánek dítěte a klidný večer rodičů pak uděláte cokoliv.

Ušili jsme si na sebe bič?


První měsíc života dítě zpravidla neodlišuje den a noc. O nějakém zvykání si na něco tedy nemůže být ani řeč. V dalších měsících už se zlepšuje vnímání okolního světa, nastává ustálení biorytmu a vy začínáte zhruba tušit, kdy ve dne spí a kdy se v noci budí na mléko. Někteří kojenci začnou spát celé noci bez probuzení už v půl roce, jiní si počkají až po prvních narozeninách. Většinou jsou to však kojené děti, které se častěji budí. Není to ani tak kvůli hladu jako kvůli potřebě pomazlit se a vyhledat přítomnost matky.
 

Jestli jste tedy v prvním roce svou dcerku nebo synka aktivně uspávali, protože by jinak neusnul, nevěšte hlavu, každé dítě může dobře spát a na naučení není nikdy pozdě. 

Každé dítě může dobře spát

 

Společný pokoj

Obvykle spolu v jedné místnosti spávají rodiče s dítětem v prvním půlroce života. Důvodem je důležitost fyzické blízkosti matky a také praktická stránka – kvůli častému kojení budete ráda, že máte miminko u postele. Po šesti měsících už je to na vás. Zkušenosti rodičů ale potvrzují, že čím později se dítě z ložnice stěhuje, tím hůře to pak snáší. Na některé děti ale působí přesun pozitivně v tom, že je přítomnost rodičů nenutí k probuzení a stěhování se do jejich postele. Zkrátka tím pochopí, kde je jejich místo ke spánku.

 

Kojená miminka

Vaše dítě oslavilo první narozeniny a vy stále nevíte, kdy naposledy jste spala déle, jak tři hodiny v kuse? Cítíte na sobě únavu, která se projevuje na vaší náladě a zdraví? Kojení by mělo být pro oba příjemným okamžikem a mělo by přispívat ke správnému vývoji dítěte, ale zároveň by nemělo být mamince na obtíž. Možná, že ten malý nespavec není zas až tak hladový a po pár náročnějších nocích pochopí, že mlíčko už není. Možná že pak se konečně oba vyspíte.

 

Klíčem jsou rituály

Režim a rituály. To je totiž přesně ten návod k tomu, jak uspat dítě. S nastolováním režimu začněte už od novorozence. Zaveďte si večerní rituály, které pomohou vašemu drobečkovi s časovou orientací. Vykoupat, namasírovat, napapat, pomazlit a spát. I tak to může u vás doma vypadat.

 

Správné načasování

Měli byste však být i flexibilní. Šel dnes výjimečně spát ještě v pět odpoledne? Tak bude asi potřeba večerní rituály trochu posunout. Netrvejte zbytečně na určité hodině, když je jasné, že dítě ještě není unavené. Zároveň byste ale měli rozlišit, kdy si dítě vymýšlí, že nechce spát jen kvůli hraní. Situaci zkrátka vždy posuďte a rozhodněte. Pak už si na svém rozhodnutí trvejte a buďte důslední. 

 

Spánkoví pomocníci

Ať už to je ukolébavka, pohádka, pohlazení nebo oblíbený plyšák, navodit spánek také pomohou. Možná se vaší ratolesti bude lépe spát, když trochu uberete topení (ideální je teplota kolem 23 °C) nebo když mu oblečete pohodlnější pyžamko. Okolností, které mohou rušit od klidného snění, může být více. Snažte se je všechny zvážit. 

 

Jakmile vyhrajete a přijdete na to, jak naučit své dítě usínat samo a ve své postýlce, jste už jen krůček od první prospané noci. I ta je z velké části ve vašich rukou. Víte, že vaše děťátko přes den jí plnohodnotně, že jej netrápí zlé sny ani nějaká nemoc? Snažte se dítě při nočním probuzení uklidnit jinak než lahví s mlékem nebo čajem. Pokud je vše v pořádku, může posloužit dudlíček nebo pohlazení.

 

Mějte trpělivost, vždyť spánek dětí je velká věda. Nedávejte si zbytečná předsevzetí, nechte čas plynout. Třeba vás překvapí, jak se jednotlivé situace samy jednoho dne vyřeší. Po společných nocích v jedné posteli se vám pak možná bude ještě stýskat. 

Proč odnaučit dítě od dudlíku?


Pravděpodobně se vám do toho nebude chtít. Víte, že je na něm závislý a že bez něj neusne. Vždycky, když ho něco rozhodí, tak si podudá a je to zase dobré. Vhodným argumentem, proč se s dudlíčkem rozloučit, je fakt, že od určitého věku může mít neblahý vliv na vývoj chrupu. Pokud dítě dudlá celé dny, tak se mu mohou zuby začít deformovat a také se tím brzdí rozvoj řeči. 

 

Obvykle se doporučuje odvyknout ratolest od šidítka kolem druhého roku. Většina zubů už se vyklubala, tudíž to nejhorší máte za sebou a je již mentálně vyspělý natolik, abyste mu mohli vysvětlit, proč se dudlíku musíte zbavit. Pamatujte ale také, že s vyšším věkem roste i závislost. Může být jednodušší vzít dudlík ročnímu dítěti, které rychleji zapomene a nemůže se ho slovně dožadovat, jako to dvouleté. 

Pár triků na cestě k vyhození dudlíku

 

Výměnou za dárek

Touží vaše holčička po nové panence? Má váš chlapeček nějaké vysněné autíčko? Kupte mu ho výměnou za odevzdání dudlíčku. Ten pak nadobro schovejte nebo vyhoďte. 

 

Odevzdání čertovi

Blíží se Vánoce? Pokud víte, že vaše dítě nebude mít ze setkání s čertem psychickou újmu, zkuste je spolu s Mikulášem a andělem pozvat a dítě vybídnout k tomu, aby dudlík čertovi odevzdalo.

 

Znechucení

Můžete ho potřít hořčicí nebo něčím, co víte, že dítě rozhodně nemá rádo. Uvidíte, jak rychle ho touha po dudlíku přejde.

 

Poškození

Velmi osvědčený způsob zbavení se šidítka. Dudlík poškoďte. Třeba nastřižením. Ale tak, aby se už nemohl používat. Dítěti můžete vysvětlit, že by mohlo mít “bebí,” kdyby ho nadále dudalo. 

 

Dudlíková víla

Jestliže je už vaše dítě natolik vyspělé, že pochopí příběh, je pro něj tato metoda jako dělaná. Můžete si vymyslet, že dudlíková víla sbírá od velkých dětí dudlíky pro malá miminka, která žádné nemají. Pokud jí své dudlíky odevzdá, jako poděkování nechává víla vysněnou hračku.

 

Strom dudlíkovník

Možná ho máte i ve vašem parku. Jde o strom, na který začali rodiče z okolí věšet na stuhu dudlíky dětí, které se od něj odnaučily. Může to být velký obřad a také se na něj můžete chodit koukat.
 

Fáze dudlíku je v životě dítěte opět jenom období, které s empatií a laskavým přístupem společně překonáte. Děti rostou nezastavitelně rychle a vám brzy zůstane na miminko s dudlíkem jenom hezká vzpomínka. 

 

Prosím berte na vědomí, že informace poskytnuté v těchto článcích jsou všeobecné rady a neměly by být zaměňovány s radami lékaře. Pokud vy, vaše miminko nebo někdo z vaší rodiny trpíte závažnými nebo dlouhotrvajícími symptomy, nebo potřebujete konkrétní radu od odborníka, tak se prosím obraťte na odbornou lékařskou péči. Philips AVENT není zodpovědný za žádné škody způsobené nakládáním s informacemi poskytnutými na těchto webových stránkách.

Doporučené šidítka Philips Avent