Zajímá vás, proč sníme? Možná kvůli zvládání životních situací
Po obzvláště náročném dni potřebuje mnoho z nás čas na jeho „zpracování“. Navzdory našim snahám promýšlet nebo řešit stresující situace v bdělém stavu se však spousta našich emočních procesů odehrává pod peřinou. V tom by zřejmě mohl být účel našich snů. „Sny rozvolňují emocionální náboj události a tak připravují spáče na to, aby po probuzení dokázal vidět věci v pozitivnějším světle, na nový začátek,“ píše badatelka v oblasti spánku a psycholožka Rosalind Cartwrightová, autorka knihy „The Twenty-four Hour Mind: The Role of Sleep and Dreaming in Our Emotional Lives“ (Čtyřiadvacetihodinová mysl: úloha spánku a snění v našem emočním životě). Vědci debatují o účelu snění od 70. let minulého století. Někteří měli za to, že sny neslouží žádnému účelu, jiní se domnívali, že to je způsob našich předků, jak se přichystat na boj. Výzkumníci, kteří studovali mozky myší, nyní přicházejí s teorií, že ve fázi spánku REM (rychlé pohyby očí) zpracováváme informace, vytváříme nová spojení mezi neurony a v podstatě pracujeme na našich problémech, což dává hlubší význam frázi „vyspat se na něco“. Když lidé nedosahují fáze spánku REMí (což znamená, že nemají sny), během dne obtížněji zpracovávají složité emoce. Vědci ukázali, že přetrvávající problémy se spánkem mohou vést k depresi a úzkosti. Ve studiích s lidmi procházejícími ztrátou, jako je rozvod nebo úmrtí blízké osoby, měli deprimovaní jedinci nejméně emotivní sny, zatímco ti, kdo situaci dobře zvládali, měli sny velmi výrazné. V podstatě jedinci, kteří se se situací dobře vyrovnávali, zpracovávali své pocity ve snech. Stejně tak mohou sny sloužit jako generální zkouška. Když se zamilovaným lidem zdá o svatbě nebo sportovcům o sportovních soutěžích, snící lidé se duševně připravují na nadcházející budoucnost. Cartwrightová vysvětlila, že mozek bere emočně syrovou látku reálného života a pomáhá ji zpracovat ve světě snů. To, co vidíme a prožíváme ve snech, nemusí být skutečné, ale emoce v pozadí zážitku skutečné rozhodně jsou. Sníme přibližně každých 90 minut, každé kolo snů je delší než to předchozí a většina lidí má během REM fáze spánku každou noc asi čtyři až šest snů. Zdá se, že všechna tato práce se sněním nás prostě připravuje na to, abychom se vypořádali se svými životy. Myši si tato spojení vytvořily po pouhých šesti hodinách učení se něčemu novému. „Představte si strom, kterému na jedné větvi rostou (raší) listy, ale na jiné ne,“ řekl Wen-Biao Gan, profesor neurovědy a fyziologie v NYU Langone Medical Center v New Yorku a autor studie. „Když se učíme něco nového, je to, jako by nám na konkrétní větvi vyrašily listy.“ Přerušení spánku brání v růstu listů na mozkových větvích – není divu, že si po několika nocích trhaného spánku těžko jen stěží zapamatujete něco nového. „Už dlouho víme, že spánek hraje při učení a pamatovávání důležitou roli. Jestliže dobře nespíte, nebudete se dobře učit,“ řekl Gan. Chcete se něco naučit lépe, zapamatovat si fakta nebo se naučit na zkoušku? Po uložení informací do paměti jděte spát. U myší ve studii bylo po učení nového chování zaznamenáno sedm hodin nepřetržitého spánku. Vědci si myslí, že dobrý spánek může být noc po naučení nových věcí klíčem k nabytí všech nových informací.
