• Doprava zdarma: 2-3 pracovní dny

  • Záruka 2+1 rok na vše z osobní péče a Avent

  • Vrácení zboží do 30 dní

0

Nákupní košík

Ve vašem nákupním košíku nejsou aktuálně žádné položky.

    Studie: Spánková deprivace může vést k falešným vzpomínkám

     

    Nespíte dostatečně? Pravděpodobně nebudete dobrý očitý svědek.

     

    Podle výzkumu zveřejněného v časopise Psychological Science může spánková deprivace zvýšit pravděpodobnost vzniku falešných vzpomínek.

     

    Ve studii prováděné na University of California v Irvine si spánkově deprivovaní lidé prohlíželi fotografie spáchaného trestného činu a poté si o fotografiích přečetli falešné informace. Falešné detaily zapamatované z fotografií následně uváděli s větší pravděpodobností než lidé, kteří spali celou noc.

     

    Výzkum ukázal, že když člověk nemá sedm až devět hodin spánku, narušuje to nejenom kognitivní funkce, ale může to vést i k vytváření falešných vzpomínek. Lidé, kteří spí pět nebo méně hodin, si přitom tyto klamy budou vytvářet s vyšší pravděpodobností.

     

    „Nedávné studie naznačují, že lidé v průměru mají méně hodin spánku a na vzestupu je chronická spánková deprivace,“ řekl Stephen J. Frenda, hlavní autor studie. „Naše zjištění vypovídají o nespolehlivosti očitých svědků, kteří za sebou mají dlouhá období omezeného nebo zanedbaného spánku.“

     

    Stephen J. Frenda si všiml, že kdykoli v noci špatně spí, má rozmazané vnímání a paměť. Toto pozorování se proměnilo ve zkoumání, zda celonoční bdění nezvyšuje pravděpodobnost vzniku falešných vzpomínek.

     

    Více než 100 účastníků ve věku vysokoškolských studentů bylo rozděleno do čtyř skupin. Dvě skupiny si hned po příchodu do laboratoře prohlédly sérii fotografií zachycujících trestný čin. Jedna skupina šla potom spát, zatímco druhá skupina musela celou noc zůstat vzhůru. Ostatní dvě skupiny podstoupily obrácený proces – celou noc buď spaly, nebo zůstaly vzhůru, a ráno si prohlížely fotografie trestného činu. Ve druhé části experimentu si účastníci přečetli příběhy obsahující tvrzení, která byla v rozporu s tím, co ukazovaly fotografie. Text například uváděl, že zloděj vložil ukradenou peněženku do kapsy kalhot, zatímco na fotografii bylo vidět, že si ji dává do saka.

    Zajímavé je, že studenti, kteří si fotografie prohlédli před tím, než zůstali celou noc vzhůru, nebyli k falešným vzpomínkám náchylnější než studenti, kterým bylo dovoleno se vyspat. U studentů, kteří byli připraveni o spánek a fotografie si prohlédli až poté, však byla pravděpodobnost uvádění falešných detailů vyšší.

     

    To samozřejmě není pro žádného rodiče novorozence ani studenta vysoké školy, kteří musí zůstat celou noc vzhůru, nic nového. Vybavování si vzpomínek, vnímání a poznání trpí – zejména po opakovaných nocích špatného spánku. Mohlo by vás to ale vyřadit ze hry jakožto svědka?

     

    Než vědci dospějí k závěru, že vybavování vzpomínek je u osob zbavených spánku nejisté, je třeba provést další výzkum v soudních síních po celé zemi, ale může zaznít nová důležitá otázka: „Pane Nováku, kolik přesně hodin jste spal noc předtím, než k tomuto trestnému činu došlo?“

     

    Nejdůležitější věc je, že spánek má kritický význam pro funkci mozku i tvorbu vzpomínek. Naše paměť může být dost špatná už sama o sobě, i bez toho, že ji budeme dále ohrožovat špatným spánkem.

    You are about to visit a Philips global content page

    Continue

    Optimálních možností prohlížení našich stránek dosáhnete v nejnovější verzi prohlížečů Microsoft Edge, Google Chrome nebo Firefox.