Nedostatek spánku v souvislosti s depresivními poruchami

Studie téměř 1 800 dospělých dvojčat naznačuje, že kratší doba spánku zvyšuje pravděpodobnost propuknutí geneticky dané deprese. Účastníci studie, kteří měli normální spánkový rozvrh (mezi sedmi a devíti hodinami spánku) měli pravděpodobnost příznaků dědičné deprese jedna ku čtyřem. U těch, kdo spali příliš dlouho (zhruba deset hodin), nebo příliš krátce (přibližně pět hodin), byla pravděpodobnost, že zdědí genetickou depresi, až dvakrát vyšší.

Výsledky studie dvojčat podpořila i studie více než 4 000 dospívajících a preadolescentů ve věku od 11 do 17 let. Dospívající, kteří spali šest nebo méně hodin, měli větší pravděpodobnost rozvoje závažné deprese.

Podle autorů studie dvojčat by z interpretace výsledků mělo vyplynout, že dostatečný spánek zlepšuje výsledky psychoterapeutické léčby depresivních poruch. Autoři studie provedené u adolescentů přitom naznačují, že by lékařská anamnéza měla u mladých lidí zahrnovat historii spánku – to by mohlo pomoci s určením rizika poruch nálady.

Na základě doporučení z článku na stránkách WebMD mohou rodiče svým dospívajícím potomkům pomoci k delšímu spánku takto:

• Zklidněte je před spaním. Před usnutím zajistěte svému dospívajícímu dítěti čas na relaxaci s vyloučením elektronických přístrojů.
• Nechte je o víkendech vyspat. Puberta u dítěte změní nastavení spánkových hodin. Dospívající mládež chce zůstávat déle vzhůru. Aby se děti snáze vyrovnaly s posunem doby ulehnutí z 20 až 21 hodin a 22 hodin, umožněte jim se o víkendech vyspat. Podle studie dvojčat je však pravděpodobně nejlepší omezit dobu spánku na méně než deset hodin celkového spánku.
• Nevytvářejte jim příliš nabitý rozvrh. Nezatěžujte rozvrh svého dospívajícího dítěte tolika mimoškolními aktivitami, že nebude mít čas se vyspat. Důležitější je zajistit mu dostatek spánku.

Dostatek spánku je důležitý pro každého, zejména ovšem pro jedince, kteří jsou geneticky ohroženi závažnou depresí a jinými poruchami nálady.