Kardiocentrum nemocnice, kde se plní sny

Čím byste se rád vy osobně pochlubil?

Asi nejtěžší na tomto pracovišti bylo zavedení TAVI, kdy jsme čelili odporu mnoha významných osobností české kardiologie. Jsem rád, že jsme situaci ustáli a nyní nás již berou jako rovnocenné partnery. TAVI jsme prováděli dříve než některé fakultní nemocnice. Protože pracuji ve výboru pracovní skupiny Intervenční kardiologie České kardiologické společnosti, tak znám všechny vedoucí kardiologických intervenčních center, z nichž mnozí o zavedení této metody usilovali.

Druhým oříškem bylo získání kardiochirurgie. Měli jsme mnoho protivníků a téměř všechny instituce vyjadřovaly pochybnosti, že by ústecká nemocnice mohla mít kardiochirurgii. Ale podařilo se mi přesvědčit krajské politiky a vedení Krajské zdravotní, že Ústí kardiochirurgii potřebuje. Pak si předseda představenstva Krajské zdravotní, Ing. Jiří Novák a generální ředitel KZ, a.s. Ing. Petr Fiala vzali za své, aby kardiochirurgii u nás prosadili. Jejich doslova úporná snaha přinesla ovoce.

Na naší straně byla přesná data počtu pacientů z Ústí, kteří za patnáct let potřebovali kardiochirurgickou léčbu a posílali se na pražská pracoviště. Měli jsme počty pacientů, kteří zemřeli, protože nemohli v Ústí dostat potřebou péči. Epidemiologická data a prevalence onemocnění léčitelných kardiochirurgicky, zkrátka racionální důvody pak ve výsledku převážily a kardiochirurgie se u nás zavedla.

 

Materiální podpora je podmínkou budování oddělení, ale co odborníci?

O tom jsem nemluvil, ale získat „hotového“ kardiochirurga – to byl základní předpoklad. Museli sem přijít již zkušení odborníci na plný úvazek. Při rozběhu pracoviště není čas vychovávat nové kardiochirurgy. Přemluvil jsem vynikajícího operatéra, Miroslava Kolesára, který před tím působil ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze. Představil jsem mu vizi oddělení a možnosti, které tu bude mít, a on si sestavil tým podle svých představ. Koncem roku 2019 bylo otevřeno 20 lůžek na oddělení a 8 lůžek jednotky intenzivní péče.

V roce 2020 bude položen základní kámen nového Komplexního kardiologického centra, které je již vyprojektované a má i stavební povolení. Tam se přestěhují operační sály, dva hybridní sály, jednotka intenzivní péče, celá klinika. Bude to jedno z nejhezčích kardiocenter. To je důvodem, proč sem přicházejí i mladí lékaři. Město, přestože má krásné okolí, samo o sobě mladé lidi nepřitahuje.

 

Jakým způsobem se vám daří své vize uskutečňovat?

Je nutné najít společnou řeč s vedením, což byl dříve ředitel Masarykovy nemocnice a nyní předseda představenstva a generální ředitel Krajské zdravotní. Kardiovaskulární program představuje ekonomický přínos v každé nemocnici. Kardiochirurgie spolu s kardiologií tvoří až 50 % všech case-mixů.

 

Jaká je úspěšnost vašeho pracoviště?

Sami si vedeme statistiky a máme audity kvality. Jde o taková kritéria, jako jsou infekce u zavedených pacemakerů, v nichž jsme o 50 % pod českým průměrem. U perkutánních výkonů se hodnotí krvácivé komplikace, kde jsme taktéž pod průměrem, hodnotí se mortalita u PCI, kde jsme pod celostátním průměrem. V obecných atributech kvality, jako jsou například pády, tak nevybočujeme ze statistického srovnání.

 

Jak pečujete o bezpečí pracovníků i pacientů?

Máme vypracovanou vnitřní směrnici, která pokrývá všechna předpokládaná rizika. Získali akreditaci Spojené akreditační komise, která by nám bez těchto opatření udělena nebyla.

 

K čemu využíváte optickou koherenční tomografii (OCT)?

Byli jsme prvním pracovištěm, které mělo přístroj OCT k dispozici. Jde o invazivní katetrizační vyšetření, které využívá odrazu paprsku o frekvenci blízké infračervenému světlu. Ze zdroje umístěného mimo pacienta vycházejí dva identické světelné paprsky – jeden jako referenční a druhý jako diagnostický, který se odrazem mění v závislosti na charakteru a hloubce vyšetřovaných struktur a následně je automaticky přepočítán do výsledného obrazu. Tak je možné získat trojrozměrný pohled na koronární tepnu včetně longitudinálního a transverzálního obrazu. OCT využíváme například ke kontrole, zda byl stent zaveden optimálně. Tuto metodu používáme i k zjištění, zda v cévě není trombus nebo k určení charakteru ateromového plátu. OCT na rozdíl od intravenózního ultrazvuku (IVUS) rozpozná zvápenatění tepen. Nejde o rutinní vyšetření, ale jsou případy, u nichž má provedení OCT svůj význam. Běžným vyšetřením se OCT nestane jednak z ekonomických důvodů, ale také pro prodlužení doby výkonu.

S OCT jsme pracovali v několika projektech; třeba vyšetření OCT u pacientů s akutním infarktem myokardu vzbudilo ve světě ohlas.

 

Kardiochirurgové a intervenční kardiologové se někdy považují za „konkurenci“. Jak se vám podařilo tyto odbornosti spojit a jakou vizi máte na další roky?

Kardiochirurgové a intervenční kardiologové na některých pracovištích spolu vycházejí lépe, jinde hůře. Na většině pracovišť však jde o symbiózu, protože jeden bez druhého nemůže být. Kardiochirurg potřebuje intervenčního kardiologa kvůli diagnostice a nám je jasné, že nedokážeme ošetřit všechny pacienty katetrizačními metodami. Vždy jde o kompromis a schopnost se domluvit. Od počátku jsem usiloval o komplexní kardiocentrum s rovnocenným postavením samostatných oborů kardiologie, kardiochirurgie, intervenční kardiologie a kardioanesteziologie. Na mnoha pracovištích je kardiochirurg součástí týmu provádějící intervenční výkon. Je pravda, že intervenční kardiologie stále více proniká do oblastí, které byly donedávna doménou kardiochirurgů, například implantace chlopní.

 

Využíváte telemedicíny k monitorování pacientů?

Ano, pacienty po implantaci defibrilátorů/kardioverterů monitorujeme na dálku. Myslím, že význam telemedicíny bude v blízké budoucnosti vzrůstat. Existují již chytré hodinky, které snímají srdeční rytmus a předávají informace do dalšího IT zařízení. Možná bude možné takto na dálku diagnostikovat infarkt.

Telemedicínu využíváme v praxi při spolupráci se záchrannou službou, která odešle pacientův záznam EKG, který si službu mající lékař prohlédne a může komunikovat se záchranáři o dalších okolnostech a stavu pacienta. Takže při příjezdu na urgentní příjem již máme základní informace.

 

Četla jsem futurologický výhled na rok 2050: nebudou zapotřebí lékaři, protože nanoroboti vše v těle opraví vše hned v samém začátku patologického procesu. To je úsměvná teorie, ale myslíte si, že v medicíně – v intervenční kardiologii najde uplatnění umělá inteligence?

Umělá inteligence se uplatní zřejmě spíše na poli diagnostiky. Roboty typu DaVinci lze „navigovat“ třeba na dálku, ale vždy bude nutná přítomnost člověka – lékaře. Umělá inteligence bude přínosem, ale lékaře a sestru nenahradí. I sebesofistikovanější přístroj se dostane k určitému bodu, kdy je potřeba rozhodnout a vyhodnotit stav, a to musí udělat člověk. A v pooperační péči robot nemůže nahradit lidský kontakt a empatii.