ATA 2020: nemocnice je mrtvá, ať žije nemocnice

Nedávno jsem měl to potěšení hovořit na každoroční konferenci Americké asociace pro telemedicínu (American Telemedicine Association – ATA) o telemedicíně a virtuální zdravotní péči. Virtuální péči jsme v poslední době začali používat nesrovnatelně více a častěji než dříve, a proto věřím, že se nacházíme v bodě, kdy také přehodnocujeme naší nemocniční péči a naše zdravotnické systémy. Můžete si přehrát celý můj příspěvek online (v angličtině), nebo si přečtěte níže souhrn mých postřehů

Pandemie COVID-19 nás naučila jednu věc, a to že musíme neustále přehodnocovat a zlepšovat způsob, jakým co děláme. Agilní inovace jsou novou realitou, přičemž klíčovou doménou je telemedicína (virtuální péče).
 

Philips několik posledních měsíců reaguje na pandemii COVID-19. Pracujeme se zákazníky po celém světě a vyvíjíme společně telemedicínská řešení především k podpoře zdravotníků v první linii. Vyvinuli jsme nová řešení pro screening a sledování pacientů v domácím prostředí, jejichž cílem je snížit zátěž primární a urgentní péče a zabránit zbytečnému přetěžování nemocnic. Instalovali jsme operativní klinická centra pro péči o kriticky nemocné, abychom snížili přetížení nemocnic a rozšířili dosah sledování pacientů až za zdi nemocnice. Nové poznatky o nemoci a aktualizace diagnostických a léčebných protokolů vyžadují sdílení pacientských údajů týkajících se COVID-19 a komorbidit. Přispěli jsme ke spuštění portálu pro výměnu informací o COVID-19, který propojuje poskytovatele zdravotní péče a usnadňuje převoz pacientů. Jako vždy jsme úzce spolupracovali se zdravotníky, regulačními úřady a dalšími partnery, přičemž jsme vycházeli z mnoha desetiletí zkušeností s virtuální zdravotnickou péčí, na což jsem patřičně hrdý.

S COVID-19 nám nezbylo, než zkomprimovat čas. “Dlouhodobý horizont” se stal “krátkodobým”. COVID-19 urychlil vývojový cyklus a schvalování předpisů pro nová řešení, co dříve trvalo roky, se dalo zvládnout za měsíce nebo dokonce týdny. COVID-19 nás naučil i mnoho dalšího. Ukázal nám, že odpor ke změnám lze překonat, pokud existuje jasná a zřejmá potřeba tak učinit. Nyní víme, že složité problémy ve zdravotnictví snáze vyřešíme spoluprací, nikoliv tím, že si budeme konkurovat. Víme, že digitalizace, sdílení dat a umělá inteligence – tři klíčové složky příští generace telemedicínských řešení – může nejen zlepšit prospěch pacienta z precizní, individualizované, prediktivní a proaktivní péče, ale také může zlepšit podmínky práce zaměstnanců lepší alokací zdrojů, účinnějšími pracovními postupy, aktivní podporou a sdílením poznatků.

Přestože COVID-19 představuje pro systém šok, není tou největší hrozbou pro lidské zdraví, ta se patrně objeví během následujících třiceti let. Například kumulativní změny klimatu by mohly znamenat daleko větší problém a vlastně by mohly pandemie urychlovat. Ze současné krize jsme se hodně naučili, zejména pokud jde o vytváření odolných systémů zdravotní péče, které jsou schopné reagovat na rychle se vyvíjející potřeby pacientů a zdravotníků. Zjistili jsme, že systémy založené na cloudu se snadněji zavádějí a inovují, jsou vhodnější pro sdílení dat mezi jednotlivými aplikacemi. Uvědomili jsme si přínos a sílu umělé inteligence pro detekci COVID-19, identifikaci komorbidit, které mohou zhoršit progresi onemocnění, pro nepřetržité sledování pacientů a pro detekci prvních příznaků zhoršení zdravotního stavu nebo pro predikci dalších ohnisek nákazy. Byli jsme svědky toho, jak velké soubory klinických, behaviorálních a provozních dat pomáhají diferencovat pacienty, identifikovat ty rizikové a alokovat zdroje.

Stručně řečeno vidíme budoucnost zdravotnictví a to, jak dynamické inovace vedou k tomu, že věci fungují lépe. Představme si poznatky z pandemie jako nový způsob myšlení a jednání, protože absence normality není špatná, pokud to, co ji nahrazuje, zlepší život lidstva.