Takhle vypadá budoucnost podnikání

Oběhové hospodářství se zaměřuje na oddělení ekonomického růstu od využívání přírodních zdrojů a ekosystémů, a to efektivnějším využíváním těchto zdrojů. Cílem je podněcovat inovace v oblasti nových obchodních modelů a opětovného využívání materiálů, komponent a produktů. V oběhovém hospodářství přináší efektivnější využití materiálů větší hodnotu, šetří náklady, otevírá nové trhy a rozvíjí ty stávající.

Když se podíváme na i tu nejnepatrnější věc v přírodě, zjistíme, že je propojená se zbytkem světa.“

 

John Muir (1838–1914)

skotský přírodovědec a ochranář přírody

Za tímto souslovím, které vymyslel skotský přírodovědec John Muir, se skrývá propojené obnovitelné prostředí, kde se každý vytvořený materiál dá dále využít. Jedná se o příhodný popis nového ekonomického modelu, který nachází čím dál tím větší ohlas v obchodním světě.
Oběhové hospodářství funguje tak, že zachovává suroviny a produkty ve výrobních cyklech, jak dlouho je to jen možné. Cílem je v průmyslových systémech minimalizovat odpad a učinit je méně závislými na těžbě vyčerpatelných zdrojů. Ve výsledku pak podniky získají nejen nové hodnotné zdroje, ale vytvoří i trvalé trhy a dodavatelské řetězce schopné nabídnout dlouhodobě udržitelnou prosperitu.
Tato ekonomická teorie je založená na rozsáhlém výzkumu. Nadace Ellen MacArthur Foundation a společnost McKinsey & Company uvedly na Světovém ekonomickém fóru, že oběhové hospodářství nabízí v celosvětovém měřítku příležitost ve výši 1 bilionu dolarů. Jedná se tedy o skvělou šanci pro podniky a zákazníky, jak přejít z klasické ekonomiky „vzít, vyrobit a zahodit“ na oběhový model.
Výzkum organizace Waste & Resources Action Program (Akční program pro odpad a zdroje) odhalil, že oběhové hospodářství může v Evropské unii zvýšit objem obchodu o 90 miliard liber a vytvořit v sektoru obnovy materiálů pracovní místa pro 160 000 lidí.“

Oběhové obchodní modely jsou navrženy jako šetrné ke zdrojům a zahrnují fyzické přerozdělení nebo opětovné uplatnění starých produktů pro nové potřeby. Opětovné využití, přepracování a podobné aktivity nejen zachovají hodnotu původních materiálů, ale jsou také méně náchylné k rizikům souvisejícím s dodávkami energie a vody než tradiční výroba nebo recyklace.
Vynikajícím příkladem tohoto řešení je iPhone. Podle nedávné studie si opětovně použitý iPhone zachová 48 % své původní hodnoty oproti 0,24 %, kterou si zachovají jeho recyklované komponenty. U jiných produktů sice tento rozdíl nemusí být tak markantní, ale pořád bývá hodnota opětovně použitého produktu výrazně vyšší. Znovu nošené oblečení si zachová 9,6 % původní hodnoty oproti 0,4 % při recyklaci. U aut je tento poměr 5,3 % ku 1,5 %.
Oběhové hospodářství podporuje průmyslovou konkurenceschopnost a nová pracovní místa doma i v zahraničí. Výsledkem je lepší produktivita zdrojů a menší dlouhodobá závislost na nerostných surovinách. Výzkum organizace WRAP (Waste & Resources Action Program neboli Akční program pro odpad a zdroje) odhalil, že oběhové hospodářství může v Evropské unii zvýšit objem obchodu o 90 miliard liber a vytvořit v sektoru obnovy materiálů pracovní místa pro 160 000 lidí.
Výhody přechodu na oběhové hospodářství mohou pocítit i zákazníci. Podnikové modely s přidanou hodnotou změní způsob naší interakce s nakupovaným zbožím a službami. Chceme-li dosáhnout dostupnější a udržitelnější spotřeby a zlepšit pověst značky a věrnost zákazníků, vyplatí se zákazníkům nabízet přístup k produktu spíše než jeho vlastnictví. Společnosti, které se víc zajímají o používání zdrojů a nebojí se inovovat, se touto cestou už vydaly.

Oběhový design

V oběhovém hospodářství je klíčová role oběhového designu. Podniky musí ve spolupráci s designery vyvinout nový design produktů a služeb, který zohledňuje životní cykly. Do této spolupráce se pravděpodobně zapojí i klíčové zainteresované subjekty, jako třeba odborníci na materiály, chemici, výrobci a recyklační společnosti. Projekt Great Recovery (Velká obnova) navrhuje čtyři modely designu, které by mohly v rámci oběhového hospodářství fungovat: dlouhověkost, pronájem/služba, opětovné použití ve výrobě a obnova materiálů.
Současně bude třeba přepracovat i systémy toku zdrojů, na kterých jsou tyto modely designu založené. Nemá totiž smysl navrhnout produkt tak, aby šel demontovat, když nejsou k dispozici mechanismy, které by jednotlivé komponenty vyzískaly zpět. Tato snaha si bude žádat, aby nezbytné legislativní úpravy a hybatelé trhu podpořili minimalizaci tvorby odpadu a aby dodavatelské řetězce byly transparentnější a umožnily efektivní sledování a opětovné získávání produktů a materiálů před koncem životnosti. Teď se podívejme na tři příklady toho, jak design může podporovat udržitelnější spotřebu. 

Židle s certifikátem Cradle to Cradle

Výrobce kancelářského nábytku Orangebox si zakládá na tom, aby jeho výrobky byly odolné, využívaly méně materiálů, snadno se rozebíraly a bylo je možné znovu využít. Vlajkovou lodí této společnosti je kancelářská židle ARA, která dodržuje principy certifikace Cradle to Cradle efektivně vytváří uzavřené výrobní cykly.
Prakticky všechny materiály (celých 98 %), z nichž je židle ARA vyrobená, se dají recyklovat. Certifikace Cradle to Cradle vyžaduje, aby všechny chemické sloučeniny nerostných surovin byly zhodnoceny a zajistilo se, že po konci životnosti mohou být vráceny zpět do výrobního cyklu a stát se součástí nových vysoce kvalitních produktů. Jednotlivé složky také nesmí obsahovat toxiny, které by po uvolnění do atmosféry mohly poškodit lidské zdraví nebo životní prostředí.
Aby společnost Orangebox maximalizovala hodnotu materiálů použitých ve svých židlích a jiných produktech, zřídila přímo ve své továrně v jižním Walesu recyklační závod. Díky tomu může zákazníkům nabídnout službu vrácení použitých produktů zpět, přičemž má ke sběru těchto produktů vlastní vozidla. Pokud opětovné použití nebo renovace produktů nejsou možné, jsou produkty rozebrány a získané materiály odeslány k recyklaci.

Selektivní rozebrání na části

Wear2 je technologie zpracování textilu, která umožňuje selektivně rozebírat obnošené oděvy. Výrobci tak mohou už ve fázi návrhu určovat, které části oděvů bude možno v budoucnu znovu použít. Může se jednat o zipy, štítky, knoflíky, loga nebo podnikové značky. Ve výsledku lze pak tyto položky z firemního oblečení a stejnokrojů odebrat a oděvy následně znovu využít nebo prodat.
Tuto technologii vyvinulo konsorcium společnosti C-Tech Innovation, univerzity v Leedsu, skupiny Royal Mail Group, zpracovatele recyklovaného textilu Oxfam Waste Save a dalších partnerů s finanční podporou společnosti Technology Strategy Board. Technologie je založená na využití materiálů, které se chovají jako běžná příze s výjimkou toho, že působením mikrovlnného záření ztrácí pevnost v tahu. Díky tomu se tyto materiály snadno odebírají, aniž by na oblečení zanechaly stopy.
Podle vývojářů stojících za řešením wear2 brzdí výnosné a udržitelné nakládání s oblečením nedostatek efektivních technologií rozebírání a designových postupů pro nakládání s obnošeným textilem. Dále také tvrdí, že jsou k dispozici technologie, které by ještě mohly znovu zpracovat velké množství textilu každoročně končícího na skladkách a které by mohly textilnímu průmyslu přinést nový zdroj příjmů.
Prakticky všechny materiály (celých 98 %), z nichž je židle ARA vyrobená, se dají recyklovat.“

Sestavte si svůj smartphone

Phonebloks je smartphone, který si sestavíte jako Lego a jehož jednotlivé části můžete v rámci modulární mobilní platformy vyměnit nebo upgradovat namísto prodeje či vyhození celého zařízení. Ve výsledku si tak telefon můžete sestavit z prefabrikovaných, oddělitelných částí (bloků) podle vlastních představ a prodloužit jeho životnost. Všechny bloky jsou připojené k základně zařízení a lze je snadno vyměnit. Technologie se vyvíjí, tak proč by s nimi váš telefon neměl držet krok.
Podle tvůrce řešení Phonebloks Davea Hakkense se obvykle svých smartphonů zbavujeme, protože nám přestane vyhovovat jejich baterie, displej, fotoaparát, procesor nebo jiná část. Možnost konkrétní část vyměnit nebo upgradovat proto nabízí trvalejší řešení, zvlášť když si uživatel může vybrat typ, značku, nebo dokonce design podle svých představ. Systém je založený na otevřené platformě a umožňuje spolupráci různých designérů, výzkumníků, vývojářů, investorů a značek.
Tým stojící za řešením Phonebloks se spojil se společností Motorola, která se o něco podobného snažila dříve na vlastní pěst. Toto spojení umožňuje celý koncept posunout dál a očekává se, že již brzy objeví první prototypy.
Phonebloks je smartphone, který si sestavíte jako Lego a jehož jednotlivé části můžete v rámci modulární mobilní platformy vyměnit nebo upgradovat.“

Opětovné uplatnění

Opětovné uplatnění, neboli upcycling, je proces recyklace, kdy jsou odpadní produkty přeměněny na nové, kvalitnější materiály nebo produkty hodnotnější pro životní prostředí. Opětovné uplatnění se spíš považuje za znovuvyužití, protože na rozdíl od běžné recyklace nesnižuje hodnotu původních materiálů. Jelikož se tato technika soustředí spíš na optimalizaci materiálů, oblíbili si ji zastánci oběhového hospodářství. Teď se podívejme na tři příklady toho, jak se zvyšuje hodnota tradičního zpracování odpadu, aby se z něj staly dále využitelné chytré materiály.

Módní požární hadice

 

Modní značka Elvis & Kresse založila svůj obchodní model na opětovném využívání vyřazených požárních hadic, reklamních panelů, vojenských padáků a dalšího průmyslového odpadu. Z takto získaných materiálů pak vytváří opasky, kabelky, peněženky a další luxusní módní doplňky. Společnost zdarma dostává odpadní materiál z požárních stanic, továren, obchodů a od dalších organizací a na oplátku věnuje 50 % svého zisku na charitu.

 

Opětovné uplatnění, neboli upcycling, je proces recyklace, kdy jsou odpadní produkty přeměněny na nové, kvalitnější materiály nebo produkty hodnotnější pro životní prostředí.

 

Většina materiálů je před tím, než se z nich stanou nové produkty, vyčištěna. Třeba požární hadice jsou vyleštěny až na zářivě červenou gumu s nylonovým jádrem, která se pak nastříhá, snýtuje a sešije do tvaru pásků. Odhodlání společnosti Elvis & Kresse využit nepotřebné, nerecyklované materiály už od roku 2007 umožnilo, aby se 250 tun průmyslového odpadu vůbec nedostalo na skládky.

 

Společnost teď plánuje rozšířit svou činnost a vstoupit na nové trhy, jako třeba ten s domácími potřebami. Také se snaží minimalizovat odpad ještě víc a z odstřižků z výroby dělá další produkty.

Automobilové součástky z rajčat

 

Společnosti Ford a Heinz se pustily do výzkumu, na jehož konci se z rajčatových slupek má stát základ nových kompozitních materiálů pro automobilové součástky. Výzkumníci společnosti Ford testují odolnost rajčatových vláken, jestli by se z nich mohl stát bioplast vhodný k výrobě kabelových svorek a přihrádek.

 

Tato spolupráce by mohla vyřešit dlouho trvající problém společnosti Heinz, která hledá nové způsoby uplatnění slupek, stopek a semen, které každoročně zbudou po dvou milionech tun rajčat sloužících k výrobě kečupů této značky. I když je výzkum teprve v počátečním stádiu, byla už proveditelnost technologického postupu potvrzena.

 

Experiment je součástí širší iniciativy, kdy se společnost Ford snaží vyvinout udržitelné, lehké plastové kompozitní materiály a snížit závislost svých výrobních procesů na petrochemii. Společnost již teď využívá celé portfolio biomateriálů. Motorové kryty vyrábí z rýžových slupek, čalounění ze sóji a zesílené konzoly z celulózy.

Podlahová krytina z rybářských sítí

 

Díky spolupráci sdružení Zoological Society of London, nadace Project Seahorse Foundation for Marine Conservation, výrobce příze Aquafil a výrobce koberců Interface na programu Net-Works se z rybářských sítí stává kobercová dlažba. Tato iniciativa nejen snižuje námořní odpad, ale nabízí také nový zdroj příjmů pro rybáře v nejchudších oblastech světa.

 

Jelikož jsou rybářské sítě tkané z nylonu, skvěle se hodí na kobercovou přízi. Společnost Interface našla příležitost, jak z odpadu vytvořit uzavřený výrobní cyklus, včetně obchodního modelu. Spolu se společností Yarn, svým dodavatelem příze, vyvinula proces, kdy z rybářských sítí, kobercových vláken, průmyslových odstřižků a dalšího odpadního nylonu vytváří 100% recyklované nylonové vlákno stejné kvality a vlastností jako původní vlákno.

 

Na začátku programu Net-Works byl v roce 2012 pilotní projekt se čtyřmi rybářskými společnostmi v oblasti Danajon Bank u Filipín. Během prvního měsíce byla pro opětovné využití získána tuna sítí. Od té doby se do programu zapojilo mnoho dalších komunit z Indie, západní Afriky a dalších zemí.

 

Oběhové hospodářství klade důraz na sdílení fyzických zdrojů prostřednictvím větší spolupráce při spotřebě, kdy zákazníci platí za možnost používat produkt, spíše než ho vlastnit. Společnosti nabízí vlastnictví svých produktů prostřednictvím pronájmu nebo smluv o přístupu. Ponechají si tak produkty ve vlastnictví po celou jejich dobu životnosti a mohou zlepšovat jejich výkon pomocí údržby, oprav a opětovného využití.

Sdílení

Některé kategorie produktů mohou být poskytovány ve formě služeb spíš než jiné. Podle nedávné studie deníku Guardian je většina (66 %) vlastníků firem přesvědčena, že model služby se nejvíc vyplatí u hardwaru a vybavení, 56 % si myslí, že u elektroniky a 51 % u aut, pneumatik a dílů. Zajímavé je, že tyto tři produktové kategorie byly spotřebiteli vyzdviženy jako ideální kandidáti na poskytování služeb.
Modely produktových služeb mohou mít různou podobu, včetně platby za použití, zápůjčky, sdílení, pronájmu a vícenásobného přístupu. Teď se podívejme na několik příkladů, jak se tradiční produkty znovuzrodily jako služby.

Prodej světla namísto žárovek

Společnost Philips začala prodávat světlo jako službu, kdy zákazníci platí za světelný výkon v lumenech, spíš než přímo za žárovky a jiné osvětlení. Toto řešení už uspořilo výraznou část nákladů na energie britskému národnímu svazu studentů (NUS), washingtonskému dopravnímu podniku (WMATA) a dalším zákazníkům.
Londýnské kanceláře NUS jsou osazeny osvětlením LED od společnosti Philips, které si pronajímá za paušální sazbu. Pokud NUS překročí očekávanou spotřebu energie, získá od společnosti Philips část peněz zpět. Společnost Philips tak má důvod poskytovat tu energeticky nejúspornější službu a zákazník platí za to, co skutečně využije, přičemž má jistotu fixní ceny po smluvně stanovenou dobu (v tomto případě 15 let).
Společnost Philips vytvořila také řešení šité na míru společnosti WMATA. V depech společnosti vyměnila víc než 13 000 kusů světel za osvětlení LED a snížila tak její roční spotřebu energie o 68 % a ušetřila 11 tisíc tun emisí oxidu uhličitého. Mnohá města se instalaci mnohem efektivnějšího osvětlení LED brání kvůli vysokým počátečním nákladům. Výše uvedené schéma však tyto náklady minimalizuje a nabízí smluvně sjednaný výkon a údržbu na 10 let. Výsledkem je pak další úspora ve výši 600 000 USD, které by jinak společnost WMATA stála údržba.
Společnost Philips nyní svůj model produktových služeb dál rozvíjí. Pokud by se toto schéma rozšířilo, může vydláždit cestu pro úplně nový přístup k zajišťování osvětlení.
Podle nedávné studie deníku Guardian je většina vlastníků firem přesvědčena, že model služby se nejvíc vyplatí u hardwaru a vybavení.“

Půjčili byste si rifle?

Lease A Jeans (Pronajměte si rifle) je koncept módy od společnosti Mud Jeans, kdy si uživatelé mohou na rok pronajmout rifle. Po uplynutí této doby si je mohou nechat, vyměnit nebo poslat zpět. Po konci pronájmu se vrácené džíny znovu zpracují a všechny materiály a recyklovaná vlákna se využijí při výrobě nového oblečení.
Cílem společnosti je vytvořit oběhový módní průmysl, který by byl založený na použití namísto vlastnictví. Během pronájmu mohou uživatelé využít bezplatnou službu opravy oděvů. A i když se rozhodnou si rifle ponechat, mohou je obnošené vrátit zpět k recyklaci. Společnost Mud Jeans začala opětovně využívat i další materiály, jako třeba ty získané z mikin, které si lidé mohou půjčit v rámci programu Lease A Fleece.
Společnost v nedávné době otestovala, kolik jsou lidé ochotní za udržitelné oblečení zaplatit. Skupina 800 osob dostala možnost dávat cenové nabídky na rifle Mud Jeans, z nichž některé byly označené logem udržitelnosti a nabídnuty k pronájmu, zatímco jiné ne. Nakonec se ukázalo, že za ty k pronájmu byli lidé ochotni zaplatit až o 12 % víc.
Cílem společnosti je vytvořit oběhový módní průmysl, který by byl založený na použití namísto vlastnictví.“ 

Cenově dostupné půjčení kuchyně

Švédský gigant IKEA si pohrává s myšlenkou nabízet pronájem kuchyní jako součást širší iniciativy na podporu udržitelnosti a uzavřít v rámci svého dodavatelského řetězce materiálů výrobní cyklus. Společnost zvažuje, že by nabízela dlouhodobý, cenově dostupný pronájem kuchyní, kdy by zákazníci mohli už nepotřebné produkty vracet k opětovnému využití nebo recyklaci.
Ředitel pro udržitelnost společnosti IKEA Steve Howard veřejně oznámil, že tento krok by mohl maloobchodnímu sektoru vydláždit cestu k chytřejší spotřebě, kdy lidé tolik nelpí na vlastnictví. Společnost už ve Francii spustila kampaň „Second life for furniture“ (Dejte nábytku druhou šanci), kdy zákazníky vede k tomu, aby vraceli použitý nebo nepotřebný nábytek k opětovnému prodeji. Pilotní dvouměsíční projekt se osvědčil a 24 z 28 zapojených obchodů službu stále nabízí.
Švédský gigant IKEA si pohrává s myšlenkou nabízet pronájem kuchyní jako součást širší iniciativy na podporu udržitelnosti a uzavřít v rámci svého dodavatelského řetězce materiálů výrobní cyklus.“

Odstraňování překážek

Přechod k oběhovému hospodářství je stále ještě v plenkách. Oběhovým se musí totiž stát celý systém, v jehož rámci pracujeme, a k takovéto změně je třeba ještě vyřešit problémy spojené s právním rámcem, spoluprací, řízením, dynamikou dodavatelských řetězců, transparentností dat a kulturním prostředím. Jednou z nejočividnějších překážek je nedostatek programů na získávání produktů zpět a nepřipravenost průmyslu na opětovné využití vedlejších produktů. Tuto situaci považují za hlavní překážku oběhového hospodářství i podniky, které se zúčastnily průzkumu deníku Guardian.
Na jednu stranu je potřeba reformovat národní a mezinárodní recyklační systémy, aby podporovaly efektivnější sběr a opětovné zpracování materiálů, které se víc vyplatí. Na druhou stranu se celý systém neobejde bez nových hodnotových sítí, které budou založené na inteligentní reverzní logistice a usnadňující správě produktových/materiálových aktiv. Tyto sítě budou oporou alternativních obchodních modelů, o kterých jsme psali v předchozích odstavcích.
Podniky zatím nemají dostatek odvahy, aby tuto změnu provedly. Respondenti průzkumu deníku Guardian jako druhou největší překážku přechodu na oběhové hospodářství uváděli nedostatek znalostí o této problematice, konkrétně o účetnictví, finančním modelování, marketingu a vytváření hodnot.
Tato skutečnost zdůrazňuje potřebu integrovat oběhové hospodářství do základů podnikání a udělat z něj relevantní možnost pro každodenní činnost podniků. Je tedy nezbytné pro toto řešení vhodným způsobem získat zaměstnance (což prokázal i nedávný výzkum). Trend pronikání služeb do výroby, kdy jsou spolu s produkty nabízeny služby s přidanou hodnotou, představuje skvělý způsob, jak v daném oboru pevně zakotvit vzdělávání ohledně oběhového hospodářství.
Výzkum deníku Guardian také odhalil, že mnohé podniky stále necítí dostatečně vysokou úroveň poptávky ze strany zákazníků po oběhových produktech – alespoň tedy z krátkodobého hlediska. Tento nedostatek poptávky je zatím odrazující a společnosti musí přijít na to, jak na tomto přístupu založit žádané produkty, které si získají přízeň zákazníků a spotřebitelů.
Velké výzvy stojí také před dodavatelskými řetězci, zejména před těmi globálními, které musí koordinovat oběhové toky materiálů a být dostatečně inovativní, aby vznikly potřebné nové systémy. Jedna společnost jen stěží ovlivní své přímé dodavatele, nemluvě o změně celého řetězce, aby se zahájil vzájemně výhodný dialog nebo začala sbírat nezbytná data pro daný úkol.
Jak budou třeba stále další inovace, budou se společnosti muset oprostit od zaběhnutého systému zainteresovaných subjektů a začít se poohlížet po nekonvenčních skupinách lidí, jako třeba po kreativcích, systémových myslitelích a futuristech.
Jedním z nejdůležitějších aspektů, které pomohou uvést oběhové hospodářství do praxe, je změna myšlení vycházející ze vzdělávání.“

A co dál?

Jedním z nejdůležitějších aspektů, které pomohou uvést oběhové hospodářství do praxe, je změna myšlení vycházející ze vzdělávání. Změna zažitých ekonomických modelů si žádá nejen reorganizaci systému, ale i obchodních modelů. Výrobci a prodejci by se měli přestat soustředit výhradně na výrobu a prodej produktů a měli by se z nich stát spolutvůrci a poskytovatelé řešení založených na službách.
Ze širšího úhlu pohledu budou třeba nové dovednosti, zvlášť na poli vědy, technologie, strojírenství a matematiky. Klíčem k těmto dovednostem je zařazení oběhového hospodářství do učebních osnov. Aldersgate Group Think Tank a další uznávané iniciativy volají po reformě vzdělávání, která by žáky a studenty naučila přemýšlet o systémech jako celcích s ohledem na design produktů, technologií, materiálů a toků energie.
Na podporu tohoto trendu začala nadace EMF (Ellen MacArthur Foundation) pořádat výukové programy na středních školách a univerzitách. V jejich rámci navrhla sady nástrojů pro pedagogy, které jim pomohou lépe propojit přírodovědné i humanitní předměty. Bradfordská univerzita ve spolupráci s nadací EMF a předními společnostmi loni začala jako první na světě vyučovat magisterský obor Oběhové hospodářství, čímž zareagovala na rostoucí poptávku po důkladnější akademické průpravě.
Také se začíná zvyšovat tlak na spolupráci mezi předními světovými osobnostmi, aby se trend rozšířil po celém světě. Klíčovou úlohou vlád je koordinovat svou činnost tak, aby přijímaná legislativa podporovala oběhové produkty a efektivitu procesů. Dále je důležité, aby se sjednotila místní nařízení s cílem předejít selháním trhu, zvlášť při obchodování s materiály na velké vzdálenosti.
Legislativní podpora může zahrnovat prevenci tvorby odpadů, podporu ekologického designu, průmyslovou symbiózu a vytvoření mezinárodních standardů oběhových produktů/služeb. Některé z těchto problémů už řeší rámec oběhového hospodářství Evropské komise – zatím nejpropracovanější legislativa, která se daným odvětvím zabývá.
Rostoucí zájem různých zemí o vytvoření legislativy regulující oběhové hospodářství je patrný na krocích skotské vlády, dánského úřadu pro obchodní činnost a Valonského regionu na jihu Belgie. Tyto tři subjekty spolupracují s nadací EMF na sdílení mezinárodních osvědčených postupů, vytváření kapacit a rozvoji nových oběhových trhů.

Tento obsah připravilo Guardian Labs, oddělení obchodního obsahu společnosti Guardian News and Media, na základě domluvy se společností Philips.

Autorem obrázků je Mandy Barkerová